Slibem nezarmoutíš, aneb jak se hledá makléř
Chtělo by se říct: svět se zbláznil. Dva dny nazpátek se mi rozezvonil telefon a na druhé straně se líbezným hlasem představoval zástupce jakési realitní kanceláře.
Sdělil mi, že z veřejných zdrojů získal na moji osobu kontakt jako na spolehlivého a schopného obchodníka a začal mě lanařit do jeho bezvadné společnosti. Maje dobrou náladu, neodkázal jsem ho do patřičných míst a pokračoval v načatém hovoru. Jakožto obchodník pracující sedmnáctým rokem pro jednu firmu (jakby také ne, když jsem jejím vlastníkem) jsem se chtěl nechat přesvědčit ke změně dresu.
Tak jako každý makléř jsem se optal, co mi za přestup do zcela neznámé firmy nabízí. Bylo mi sděleno, že fungují už druhým rokem a svým obchodníkům nabízí výjimečné podmínky spočívající v řádkové inzerci v Annonci, Metru a na internetu. Na moji druhou otázku, zda mi jsou schopni tímto způsobem zajistit kvalitní nemovitosti na prodej či pronájem, mi volající zcela vážně sdělil, že ty si přeci musím vyhledat sám.
Opáčil jsem, že nevidím důvod opouštět svého chlebodárce, když od něj dostávám každý měsíc na stůl slušné penzum zakázek. Jeho překvapení bylo nehrané, nedokázal pochopit skutečnost, že nám klienti nemovitosti sami nabízí. Referenčním marketingem a vysokými náklady na inzerci jsem ho už nestresoval.
Jsa spokojen z dobře uzavřeného rozhovoru, jsem očekával klidné odpoledne. K mému překvapení jsem na email obdržel nabídku (zaslanou našim obchodníkům) od dalších realitních hazardérů, kteří nabízí provizi pro obchodníka ve výši 100%. Co mu asi mohou nabídnout?
Obchodníci a makléři zauvažujte, zda každá takováto nabídka není pouhou vábničkou na ulovení další nešťastné duše. Pokud je přeci firma tak skvělá, stabilní a finančně silná, tak má určitě lepší možnosti než obvolávat realitky a přetahovat makléře.