Pracovat v realitní branži je stejné jako působit na burze. Každý se z Vás snaží dostat zaručený tip na dobrý nákup či prodej. Většina lidí se o reality zajímá. S určitou mírou nadsázky lze tvrdit, že mnoho Čechů je odborníky na fotbal, politiku a reality. Teorie je silnou stránkou téměř každého z nás. Vždy víme, koho měl fotbalový trenér postavit na stopera, jak se má dělat politika a prodej nemovitosti je na obdobně složité úrovni jako vypravit dítě do školky. Odborníků je mnoho zasvěcených však pomálu.

Za dobu mé praxe se o post v naší společnosti ucházelo mnoho adeptů, řadu z nich jsme i přijali. Po patnácti letech mohu vyjmenovat dva až tři, kteří ve mně zanechali hlubší stopu. Většina lidí bere reality jako rychlý výtah k bohatství.

Opak je však pravdou. Tato práce se bez kázně a disciplíny dlouhodobě provozovat nedá. Současným trendem je přijmout kohokoliv kdo má potřebné fyziognomické znaky (dvě ruce, nohy, oči) a nasadit na něj optimisticky laděné (a placené) školení. Z továren na školení pak vychází lidé s odznáčky na klopách různě barevných sak, plni optimismu a začínají svádět tuhý boj s každodenní realitou. Vysoké procento z nich složitou situaci na trhu nezvládne a volně se přetransformují do hypotečních a pojišťovacích poradců.

Chce-li makléř uspět, tak si musí do zásoby přibalit ohromné množností trpělivosti, houževnatosti a pečlivosti. V neposlední řadě musí narazit na realitní kancelář, která opravdu obchoduje s nemovitostmi, nikoliv se školením uchazečů. Začínající obchodník by si měl ověřit, jakou cestou přichází do firmy nabídka nemovitostí. Získávání zakázek prostřednictvím programů, které shromažďují nabídku soukromých inzerentů, může být jízdenkou k nejbližšímu psychiatrovi.